Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Design sněžného skůtru pro záchranářské účely.
Bečicová, Dana ; Kobosil, Karel (oponent) ; Rubínová, Dana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem sněžného skútru, který by využívala záchranná služba. Přestože se jedná o neobvyklý typ skútru (kapotovaný), lze tento sněžný skútr zařadit mezi užitkové sněžné skútry. Navrhovaný sněžný skútr je vhodný do zasněžených oblastí pro záchranářské účely. Při své velikosti může pojmout tři osoby: řidič, ošetřovatel, ležící pacient. Práce je zaměřena především na návrh exteriéru sněžného skútru. Menší pozornost je potom věnována interiéru, kde je vše podrobeno ergonomickým zásadám. Výsledkem je tedy pohotovostní sněžné vozidlo disponující záchranářským vybavením.
Práce zdravotnického záchranáře z pohledu pacientů
PETRLÁK, Jakub
Na začátku bakalářské práce okrajově zmiňuji historii zdravotnických záchranných služeb. V další části se věnuji vzdělávání zdravotnického záchranáře a možnostem dalšího vzdělávání, ať navazujícímu magisterskému nebo specializaci po ukončení studia na vysoké škole. V neposlední řadě také zmiňuji jednotlivé charakterové vlastnosti zdravotnického záchranáře a předpoklady pro tuto profesi. Práci věnuji různým druhům úskalí, se kterými se může zdravotnický záchranář během své profesní kariéry setkat. Dále zde zmiňuji negativní dopady na osobu zdravotnického záchranáře v podobě syndromu vyhoření a jeho fáze. Cílem práce je zjistit, jak pacient celkově vnímá práci zdravotnického záchranáře, zda pacient nabyl i negativních zkušeností při kontaktu se zdravotnickým záchranářem a také jak pacientův pohled na tuto profesi poznamenala pandemie Covid 19. Pro výzkumnou část jsem zvolil kvalitativní výzkum pomocí polostrukturovaných rozhovorů, které tvořilo 15 otázek. Pro výzkum v mé práci jsem oslovil 5 respondentů. Respondenti byly vybráni záměrně s ohledem na věk a vzdělání. Sběr dat probíhal v únoru a březnu roku 2022. Před započetím výzkumu jsem jednotlivé respondenty oslovil a poprosil je, zda by byli ochotní mi odpovědět na tyto otázky. Předem byli upozorněni na to, že nikde nebudou figurovat jejich osobní údaje. Rozhovory byly nahrávány na diktafon, čemuž předcházel souhlas respondentů. Po přepsání do textového souboru byly tyto nahrávky smazány. Na základě prováděného výzkumu a zpracování nasbíraných údajů jsem došel k tomu, že všechny stanovené výzkumné otázky byly odpovězeny a výzkumné cíle byly splněny. Zjistil jsem, že až na pár situací je pohled na zdravotnickou záchrannou službu a práci zdravotnického záchranáře kladný. V jednom z pěti případů jsou negativní zkušenosti s prací zdravotnického záchranáře spojeny hlavně s chováním posádky, nikoliv s tím, že posádka na pacienta působila dojmem, že neví, co má dělat. Během výzkumu bylo také zjištěno, že profese zdravotnického záchranáře je spojena hlavně s prací na zdravotnické záchranné službě, nikoliv v nemocnici na oddělení urgentního příjmu nebo na anesteziologicko-resuscitačním oddělení.
Automatické externí defibrilátory v teorii a praxi
Burianová, Lucie ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Heczková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou a významem umisťování automatických externích defibrilátorů u složek integrovaného záchranného systému. V teoretické části popisuji základní anatomii a fyziologii srdce a také patofyziologii vybraných srdečních arytmií. Největší část je věnována samotným automatickým externím defibrilátorům. V několika kapitolách objasňuji filozofii defibrilátorů, popis přístroje, indikace a kontraindikace použití, správné užití defibrilátorů a výhody a nevýhody jejich použití v laické neodkladné resuscitaci. V práci uvádím historii defibrilace a automatických externích defibrilátorů a také zmiňuji studie, které byly na toto téma provedeny. V praktické části byla použita kvantitativní metoda výzkumného šetření formou anonymních dotazníků. Šetření bylo provedeno u složek integrovaného záchranného systému.
Analýza zásahů Zdravotnické záchranné služby Hlavního města Prahy za období 2007 - 2009
Turek, Jan ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název práce: Analýza zásahů Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy za období 2007-2009 Cíle práce: Cílem práce je popsat a vyhodnotit pomocí grafů analýzu výjezdů Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy za období od roku 2007 do roku 2009. Dále utřídit její historický vývoj, popsat její současný stav včetně moderního vybavení a vyhodnotit úspěšnost resuscitací ve stejném období. Metody práce: V práci je využita metoda sběru dat z dostupných zdrojů Zdravotnické záchranné služby (dále jen ZZS) a konzultace se zkušenými záchranáři a lidmi působícími na operačním středisku a zabývajícími se zpracováním dat a statistikou výjezdů. Výsledky práce: Výsledkem práce je grafické znázornění jednotlivých zásahů k neodkladným událostem ohrožujícím život a jejich následné srovnání za období od roku 2007 do roku 2009 a také zhodnocení úspěšnosti zásahů. Klíčová slova: zdravotnická záchranná služba, rychlá lékařská pomoc, záchranář, neodkladná událost, náhlá zástava oběhu, resuscitace
Vliv syndromu vyhoření na sexualitu u zdravotnických záchranářů
Kunešová, Kristýna ; Dynáková, Šárka (vedoucí práce) ; Jeřábková, Lenka (oponent)
Úvod do problematiky: Diplomová práce se zabývá povoláním zdravotnických záchranářů (mužů), zvláště syndromem vyhoření, který je častý u pečujících profesí. Termín "vyhoření" byl vytvořen v USA před 25 lety. Vyhoření je duševní stav definovaný jako důsledek neustálé a dlouhodobé expozice stresu, zejména v souvislosti s psychosociálními faktory při práci (Melamed, Shirom 2006). Co se týče syndromu vyhoření a vlivu na sexualitu není toto téma příliš prozkoumáno. Proto jsem se rozhodla spolupracovat s PhDr. Šárkou Dynákovou, Ph.D. a doc. PhDr. Janem Kožnarem, CSc, kteří se v České republice zabývají mezinárodní studií zkoumající vliv syndromu vyhoření na lidské zdraví. Metodika: Při zpracování teoretické části této diplomové práce, jsme kromě monografií, využili dostupné databáze. Praktická část pak probíhala formou sběru dat pomocí standardizovaných dotazníků rozdaných mezi pracovníky zdravotnické záchranné služby, tedy metodou kvantitativní. První dotazník jsme zaměřili na syndrom vyhoření pomocí validovaného dotazníku pro Českou republiku, a to verze Shiromovy-Melamedovy škály z roku 2006 (Ptáček, 2013). Pro sběr dat sexuality byl použit dotazník Sexuální funkce muže s rozšířenou Kroměřížskou verzí (Kratochvíl S.1999). Po stanovení pěti pracovních hypotéz (dále H) nás zajímalo, zda existuje vztah...
Připravenost poskytovatelů zdravotních služeb na hromadné neštěstí
Opltová, Kateřina ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Hošťálková, Monika (oponent)
Příjem velkého počtu zraněných do zdravotnického zařízení následkem hromadného neštěstí nebo katastrofy klade na zdravotníky vysoké nároky. Tento stav nelze zvládat improvizací, ale je nezbytně nutné, aby byly vytvořeny jednotné organizační postupy, které definují složení zdravotnických týmů a jejich činnosti během hromadného příjmu postižených do zdravotnického zařízení. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo poskytnout ucelený pohled na současný stav krizové připravenosti ve zdravotnických zařízeních. V části empirické jsem chtěla přiblížit připravenost poskytovatelů zdravotních služeb na hromadné neštěstí na území hlavního města Prahy. Jako metodu získávání dat jsem zvolila strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Na základě provedeného šetření jsem dospěla k závěru, že připravenost zdravotnických zařízení na území hlavního města Prahy je velmi rozdílná. Pro zlepšení situace při příjmu pacientů v případě hromadného postižení zdraví bych doporučila zřídit telefonní linku, kde budou nahlašovány pouze mimořádné události, aktivní účast zdravotnických zařízení na cvičení v rámci integrovaného záchranného systému, určit a jasně označit místa pro příjem pacientů z místa hromadného neštěstí. Klíčová slova: hromadné neštěstí, krizové řízení, mimořádná událost, katastrofa, traumatologický...
Vliv syndromu vyhoření na sexualitu u zdravotnických záchranářů
Kunešová, Kristýna ; Dynáková, Šárka (vedoucí práce) ; Jeřábková, Lenka (oponent)
Úvod do problematiky: Diplomová práce se zabývá povoláním zdravotnických záchranářů (mužů), zvláště syndromem vyhoření, který je častý u pečujících profesí. Termín "vyhoření" byl vytvořen v USA před 25 lety. Vyhoření je duševní stav definovaný jako důsledek neustálé a dlouhodobé expozice stresu, zejména v souvislosti s psychosociálními faktory při práci (Melamed, Shirom 2006). Co se týče syndromu vyhoření a vlivu na sexualitu není toto téma příliš prozkoumáno. Proto jsem se rozhodla spolupracovat s PhDr. Šárkou Dynákovou, Ph.D. a doc. PhDr. Janem Kožnarem, CSc, kteří se v České republice zabývají mezinárodní studií zkoumající vliv syndromu vyhoření na lidské zdraví. Metodika: Při zpracování teoretické části této diplomové práce, jsme kromě monografií, využili dostupné databáze. Praktická část pak probíhala formou sběru dat pomocí standardizovaných dotazníků rozdaných mezi pracovníky zdravotnické záchranné služby, tedy metodou kvantitativní. První dotazník jsme zaměřili na syndrom vyhoření pomocí validovaného dotazníku pro Českou republiku, a to verze Shiromovy-Melamedovy škály z roku 2006 (Ptáček, 2013). Pro sběr dat sexuality byl použit dotazník Sexuální funkce muže s rozšířenou Kroměřížskou verzí (Kratochvíl S.1999). Po stanovení pěti pracovních hypotéz (dále H) nás zajímalo, zda existuje vztah...
Laická první pomoc v období mladšího školního věku
Hušková, Petra ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bakalářská práce na téma "Laická první pomoc dětmi mladšího školního věku" je zaměřena na žáky 3. tříd základní školy a jejich znalosti v oblasti poskytování první pomoci. Cílem mé práce bylo zjistit, jestli si umějí děti poradit v nestandardních situacích, kdy dojde ke zranění kamaráda nebo jiné osoby, zavoláním na záchrannou zdravotnickou službu a poskytnout základní první pomoc zraněné osobě. Teoretická část je věnována obecně první pomoci, její historii, dělení, zásadám telefonování na záchrannou zdravotnickou službu a správnému poskytnutí první pomoci u lehkých a těžších zranění. Empirická část obsahuje cíle a hypotézy, metodiku a organizaci šetření, charakteristiku a popis zkoumaného vzorku. V práci je uvedena prezentace výsledků dotazníkového šetření, které probíhalo na základních školách v Roztokách a Velkých Přílepech a ve skautském oddíle v Roztokách formou rozhovoru s dětmi jedné modelové situace. V diskuzi se nachází ztvárnění výsledků dotazníkového šetření, rozhovor se skautskou družinou a rozbor pracovních hypotéz. V závěru této práce jsou vyhodnoceny výsledky vlastního šetření a uvádím přínos své bakalářské práce.
Automatické externí defibrilátory v teorii a praxi
Burianová, Lucie ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Heczková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou a významem umisťování automatických externích defibrilátorů u složek integrovaného záchranného systému. V teoretické části popisuji základní anatomii a fyziologii srdce a také patofyziologii vybraných srdečních arytmií. Největší část je věnována samotným automatickým externím defibrilátorům. V několika kapitolách objasňuji filozofii defibrilátorů, popis přístroje, indikace a kontraindikace použití, správné užití defibrilátorů a výhody a nevýhody jejich použití v laické neodkladné resuscitaci. V práci uvádím historii defibrilace a automatických externích defibrilátorů a také zmiňuji studie, které byly na toto téma provedeny. V praktické části byla použita kvantitativní metoda výzkumného šetření formou anonymních dotazníků. Šetření bylo provedeno u složek integrovaného záchranného systému.
Krátkodobé poruchy vědomí v přednemocniční neodkladné péči
Tyčová, Monika ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Pekara, Jaroslav (oponent)
Stav krátkodobého bezvědomí (kolaps, synkopa) je častým důvodem k výjezdu zdravotnické záchranné služby. Kvantitativní poruchy vědomí postihují pacienty všech věkových kategorií. Náhlé, přechodné bezvědomí spojené s pádem bývá pro laiky dramatické, ve většině případů se však jedná o nezávažné stavy nekardiogenní etiologie, zvané též mdloba. Tyto stavy většinou nevyžadují urgentní léčbu. Naproti tomu srdeční synkopy, které se vyskytují zejména u starších věkových kategorií jsou méně časté, avšak mají podstatně horší prognózu. Neléčené mohou skončit náhlou smrtí pacienta. Jedná se zde zejména o kolapsy podmíněné srdeční arytmií. Tvoří asi 10 - 20% všech kolapsových stavů a mají velmi vysokou mortalitu. Náhlé přechodné bezvědomí vyžaduje v prvním kontaktu pečlivé fyzikální vyšetření a důkladnou anamnézu. Na základě výsledku je možné asi v polovině případů příčinu kolapsu předpokládat. Jednoznačnou příčinu kolapsu však v rámci přednemocniční neodkladné péče není možné s jistotou určit, proto je pacient transportován k vyšetření do zdravotnického zařízení. Tam je následně vyšetřen interně, zejména kardiologicky a s využitím adekvátních vyšetřovacích metod je provedena diferenciální diagnostika příčiny kolapsu. Vzhledem k velmi široké škále možných příčin náhlé ztráty vědomí, včetně příčin...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.